Pomůcky a přístroje:
Spektrofotometr Helios
, skleněné kyvety o tloušťce 1 cm, váhy s přesností na 1 mg, 1 ks kádinka 100-150 ml, 3 ks kádinka 50 ml, 3 ks pipeta 5 ml dělená, 1 ks pipeta 1 ml dělená, 1 ks pipeta 10 ml nedělená, 1 ks pipeta 25 ml nedělená, 4 ks odměrná baňka 10 ml, 1 ks odměrná baňka 50 ml, 2 ks odměrná baňka 100 ml, odměrný váleček 5 ml, nálevka, 4 ks dělící nálevka 50 ml, porcelánová miska, hodinové sklo na překrytí misky, třecí miska s tloučkem, skleněná tyčinka, pipetovací balonek, vařič se síťkou, stojan se 4 kruhy.
Chemikálie:
0,25 %ní roztok 1,10-fenanthrolinu v 0,1 M HCl, 10%ní roztok hydroxylamin hydrochloridu, acetátový pufr pH=4, 0,25 %ní roztok KI, konc. HNO3, dichlormethan, vzorek přírodního materiálu pro stanovení obsahu železa, standardní roztok železa o koncentraci 10 µg Fe/1 ml (připravíme naředěním std. roztoku 50 µg Fe/1 ml do 50 ml odm. baňky).
Pracovní postup:
Mineralizace vzorku:
Do suché a čisté porcelánové misky odvážíme přibližně 1 g jemně rozetřeného vzorku s přesností na 1 mg. V digestoři přidáme do misky 5 ml konc. HNO3 a na vařiči uvedeme obsah misky krytý hodinovým sklem k varu. Vaříme prakticky až do odpaření HNO3. Pokud se ve zbytku v porcelánové misce již neobjevuje tuhý podíl, ale jen čirý roztok, mineralizaci ukončíme. Pokud je ještě patrný tuhý zbytek, přidáme další 3 ml konc. HNO3 a pokračujeme v zahřívání.
Stejným způsobem připravíme slepý vzorek, kdy téměř dosucha odpaříme stejný objem konc. HNO3, jako jsme použil při mineralizaci. Při práci s konc. HNO3 pracujeme vždy s předepsanými ochrannými pomůckami – obličejovým štítem a gumovými rukavicemi.
Vlastní stanovení:
Mineralizát po ochlazení převedeme kvantitativně do 100 ml odměrné baňky za pomoci acetátového pufru, kterým současně doplníme baňku po rysku a po uzavření důkladně promícháme. Z odměrné baňky s roztokem mineralizátu odebereme 25 ml vzorku do dělící nálevky o objemu 50 ml. Do nálevky přidáme 2 ml roztoku hydroxylaminu (kvůli redukci Fe iontů na Fe2+, které jediné tvoří barevný komplex s 1,10-fenanthrolinem) a 5 ml roztoku 1,10-fenathrolinu, poté přidáme 5 ml roztoku KI. a nakonec 5 ml dichlormethanu. Asi 2 min protřepáváme obsah uzavřené děličky a poté necháme ve stojanu stát do rozdělení obou kapalných fází. Poté opatrně odpustíme organickou fázi (je červeně zabarvena) do 10 ml odměrné baňky a doplníme po značku ethanolem, kterým současně propláchneme i děličku. Stejně postupujeme s dalšími dvěma částmi vzorku, kam však podle metody standardního přídavku přidáme 0,5 a 1 ml standardního roztoku Fe. Stejný postup provedeme i se slepým vzorkem mineralizátu, kam ovšem nepřidáváme žádný standardní roztok Fe.
Po 5 min stání odlijeme měřený vzorek a slepý vzorek do kyvet a změříme absorpční křivku v rozsahu 400 až 650 nm a z ní určíme absorbanci v maximu. Poté změříme proti slepému vzorku stejným způsobem i oba vzorky s přídavkem standardního roztoku Fe. Ze zjištěného přírůstku hodnoty absorbance roztoků se standardním přídavkem oproti roztoku se vzorkem bez přídavku spočteme trojčlenkou koncentraci Fe v měřeném vzorku. získaný výsledek přepočteme na skutečný obsah Fe v původním vzorku v jednotkách mg Fe/100 g vzorku.
Na závěr práce zásobní mineralizát i slepý vzorek včetně vodných zbytků po extrakci přidáme do 2 l kádinky obsahující 1 l pitné vody. Vzniklou odpadní vodu zlikvidujeme spláchnutím větším množstvím vody ve výlevce. Organickou fázi likvidujeme jako nebezpečný odpad zařazený jako 14 06 02 jiná halogenová rozpouštědla a směsi rozpouštědel.